Duben
Bouřky v dubnu zvěstují mokré (dobré) léto. ***** Byť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl se přec jen zasněžívá.
Duben hojný vodou - říjen vínem. ***** Duben obdaří fialkou zemi. ***** Dubnové počasí je jako ženská móda. ***** Dubnový sníh jako mrva pohnojí. ***** Dubnový sníh rodí trávu.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se zaplňuje. ***** Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. ***** Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní. ***** Jaký duben - takový říjen. ***** Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů. ***** Jestliže prší nebo sněží a fialky otevřou své květy, bude brzy svítit sluníčko.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde. ***** Když fialky se sklání k zemi, bude brzy pršet. ***** Když v dubnu stromy odkvetou, hojně ovoce ponesou.
Mokrý duben - hojnost ovoce. ***** Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí! ***** Ozve-li se v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom ( abyste byli celý rok silní).
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí. ***** Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
Teplé deště v dubnu znamenají teplé dny v říjnu.
Velikonoce krásné, úrodu nám dají. Pakli slunce hasne, louky sucho mají. ***** V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu. ***** V dubnu svrchu hřeje, odspodu mrazí. ***** Voní-li květy rybízu silněji, určitě brzy přijde déšť.
1.duben APRÍL
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem. ***** Prší-li na Huga, bývá mokrý máj.
2. duben
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
4. duben
Na sv. Izidora oráče i ptáče si radostí zaskáče.
5. duben
Svatý Fedul teple zadul.
10. duben
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
13. duben
Svatá Ida, ta dne přidá.
14. duben
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
17.duben
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole. ***** Sv. Rudolf otevře jaru dveře i okna.
18.duben - Modré pondělí
19.duben - Žluté úterý
20.duben - Škaredá středa
Název vznikl zřejmě podle biblického vyprávění, že se Jidáš mračil na Ježíše, kterého posléze zradil. Proto by se lidé neměli dnes mračit, aby jim to náhodou nezůstalo a nemračili se na všechny pak během roku už každou středu.
Středa velikonočního týdne se nazývá také černá nebo sazometná podle zvyku čištění domů a komínů, čímž se vyháněli zlí duchové. Úklidu bylo zasvěceno už předtím modré pondělí a žluté úterý.
Matoucí termín Škaredá středa se místy objevuje také v souvislosti s Popeleční středou. Tou skončilo 40 dní před Velikonocemi období masopustu, zvané rovněž fašank, a začal půst.
O svatém Anselmě semeno do země.
21.duben - Zelený čtvrtek
Při večerní mši zvoní zvony, pak se až do Gloria Veliké noci odmlčí a odlétají do Říma. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami.
Kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.
Na Zelený čtvrtek má zvláštní postavení volba pokrmů i forma jejich požívání, neboť je to den postní, den nejdelšího (čtyřicetidenního) i nejpřísnějšího půstu v roce, který vyvrcholí na Velký pátek.
S připomínkou zelených pokrmů se na Zelený čtvrtek konzumovalo zelí a hrách, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. Zvláštní význam si uchoval také med jako starý prostředek lidového léčení a obřadní pokrm velkých svátků. V českých zemích všeobecně a dodnes místy doma pečené jidáše jsou obřadní velikonoční pečivo z kynutého těsta mnoha rozlišných tvarů (bochánky, preclíky, podkovy, točenice, v některých krajích pletené jako napodobení Jidášova osudového provazu).
Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Je-li Zelený čtvrtek bílý, pak je jaro teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
22.duben - Velký pátek
Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži.
Podle lidové víry je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Proto je časem velké účinnosti obyčejů, věšteb a modliteb, dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne narozeného. Zemřít na Velký pátek je ale dobré.
„Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
V minulosti se dodržoval tradiční zvyk umývání se v potoce ještě před rozbřeskem. Taková koupel měla lidem zajistit pevné zdraví pro celý následující rok. K potoku se často vodil i dobytek, aby dobře prospíval. Někdy si lidé dokonce nabrali vodu s sebou a doma v ní umývali náčiní, které potřebovali k obživě.
Místo ranního, poledního a večerního zvonění se vesnicemi rozléhal klapot řehtaček.
Na Velký pátek se zhasínají ohně a symbolicky se znovu vykřesávají na znamení vzkříšení nového života.
Velký pátek je dnem přísného půstu a věřící nekonzumují žádné maso. Mnohde se nevařilo vůbec, někomu stačil jen chléb a káva, jinde jen hustá polévka, například zelná nebo hrachová, nebo sladká kaše ze skořice, krupice, cukru a vajec. Celkově tedy byl velkopáteční stůl poměrně prostý, i lidé bývali u stolu zamlklí a přemítali o svých hříších.
Na Velký pátek se otvírá Země a lidem nabízí své poklady. I Trautenberk šel do hor pro poklad.
http://www.youtube.com/watch?v=y5n-fEIeLS0
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. ***** Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. ***** Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.
23.duben - Bílá sobota
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních. **** Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce....trnky se neurodí...neurodí se švestky ***** Na Bílou sobotu se před kostely zakládá tzv. nový oheň čili pálení Jidáše. ****** Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
24.duben - Květná neděle - Boží hod velikonoční
Svěcení ratolestí na Květnou neděli.
Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všechny neděle až do letnic deštivé.
Hřní-li před Jiřím, bude sníh i po něm. ***** Jasný Jiří - pěkný podzimek. ***** Je-li na sv. Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo. ***** Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí. ***** Na sv.Jiří vylézají hadi a štíři. ***** Na sv.Jiří rodí se jaro. ***** Před Jiřím sucho, po něm mokro. ***** Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
25.duben - Pondělí velikonoční
Celý pašijový týden vrcholí Pondělím velikonočním. U nás se chodí na koledu, která je spojena v Čechách s pomlázkou a na Moravě s mrskačkou. Jako odměna se dávají zdobená vajíčka - symbol krásy života vznikajícího ze zárodku. Šlehání pomlázkou vyrobenou z mladých proutků i polévání vodou má totožný smysl, neboť proudící voda i mladá míza v letorostech předává dotekem svou životadárnou sílu.
Velikonoce jsou připomínkou a slavením Ježíšovy smrti na kříži a jeho vzkříšení. Připomínají význam oběti života ve prospěch druhých a zároveň, že smrt není konečným slovem lidského konání, ale že ve smrti máme naději přejít do nového života, který nám otevřel právě Ježíš z Nazareta. Proto jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Značí zrození nového života, který otevírá nové možnosti už během našeho pozemského putování.
Prší-li v pondělí velikonoční, až do sv.Ducha pršet bude.
Brambory sázej na sv. Marka - bude jich plná jamka. ***** Na sv. Marka brambor plná řádka. ***** Svatého Marka deštivo - 7 týdnů blátivo.
28. duben
Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok. ***** Mrzne-li na sv. Vitala, mrzne ještě 40 dní.
29. duben
Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.
30.duben - 1.květen - Filipojakubská noc
Noc z 30.dubna na 1. května bývala pokládána za magickou. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétávají na čarodějnický sabat. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.