Omezenec, Poutník
OMEZENEC
Na mezi sedával
do oblak hleděl
nenaříkal,nenadával
jen tiše seděl.
S ptáky létal nad krajinou
kdekdo se mu smál
dokud sny mu nezahynou
bude létat dál.
Neznal mezí
v srdci zdi si nestavěl
kdo byl dobrý
nebyl cizí
v duši nikdy nezatměl.
Vídal jsem ho na mezi sedávat
"omezenec" říkali mu
nechtěl brát,chtěl jen dávat
světlem rozehnati tmu.
Prohra nebyla mu potupou
vždyť omezený byl
ztratil-li někdy botu svou
i s jednou se spokojil.
"Omezenec" říkali mu
já jej znal
před deštěm i v mlze dýmu
se nikdy neschoval.
Nyni dobře všichni slyšte
"omezence" měl jsem rád
jen si na něj klidně křičte
uměl lásku rozdávat.
Poutník
