Tulák
Tulák
Ve dne sluncem
v noci hvězdou jasnou
nad kterou žebráci
i milenci žasnou.
Ano,tím chtěl bych být
s láskou v srdci trpět
ale žít.
Nespoutaná touha křičí
chci být vším
však jsem ničím.
Svým pánem
a tvým sluhou
hladit tě s ránem
večer přikrývati duhou.
Dál bloudím
promáčenou strouhou
sám sebe soudím
cíl si hledám
kdo ví,jak ještě cestu dlouhou
ujít mám či nemám.
S:
Když slunce září
když hvězda je jasná
když žebrák má dost
když milenka je krásná,
když srdce trpí
když život jde dál
když touha křičí
když nevíš čím být dál...
pak staň se svým pánem
a jejím sluhou
pohlaď ji s ránem
a večer přikryj duhou...
přestaneš bloudit
i sebe soudit
do cíle dojdeš
víc nebudeš se soužit...